*7.4.1875 Šternberk †7.6.1948 Hohenberg, Německo
Hermann Gröger byl posledním pokračovatelem tkalcovské tradice šternberských rodin Grögerů. Tradice začala podomáckou tkalcovskou výrobou již v 17. století, pokračovala výrobou manufakturní (převážně v několika objektech při dnešní Opavské ulici) a vyvrcholila vznikem textilní firmy Gebrüder Gröger a moderní výrobou tovární.
Když byla v roce 1845 vybudována silnice na Opavu, vznikla ve Šternberku Opavská ulice. Většinu pozemků při ní skoupili textilní podnikatelé z rodiny Grögerovy a při ní pak stavěli velké domy. Mnohé z nich se jen v málo změněné podobě zachovaly dodnes. Přitom docházelo k demolicím menších domků, které zde „na vršku“ (Berggasse) dosud roztroušeně stály ve velkých zahradách. Jeden velký dům v Opavské ulici vznikl stavebním propojením původních dvou domů s manufakturou (Johann Gröger, 1867). Přestavěný dům zakoupil roku 1904 Hermann Gröger a učinil z něj rodinné sídlo.
Po svém otci se stal majitelem přádelny ze 70. let 19. století. Ta byla ještě koncem 90. let 19. století rozšířena o tkalcovnu a barvírnu za finanční účasti firmy Mikulaschek. Společná továrna na Světlově se v několika provozech specializovala na výrobu zefírů, lůžkovin, šátků a košilovin, převážně pro vývoz. Hermann Gröger proslul jako odborník na barvení suken. Byl též výborným znalcem literatury a botaniky a v širokém regionu známý jako majitel i tvůrce nádherné okrasné zahrady pod hradem. Ve 30. letech minulého století ji navštěvovaly také různé spolky z Olomouce a okolí.
Úpadek textilní výroby ve Šternberku byl ovlivněn mj. světovou hospodářskou krizí. Firma Gröger a Mikulaschek ukončila textilní výrobu na prahu 2. světové války. Z továrny se stala zbrojovka, poválce závod převzala firma Ševčík, vyrábějící šicí stroje Minerva, a v roce 1953 byl objekt bývalého Grögerova závodu začleněn do majetku národního podniku Moravia v Mariánském Údolí (výroba plynových spotřebičů, později závod MORA-TOP).
Zřejmá souvislost se zpustlým náhrobkem, o kterém jsme psali ZDE
Uvítáme vaše připomínky a další informace.
deska na náhrobku
deska na náhrobku
2 Comments
Ferda
Kdo jiný by se o to měl starat, než Město Šternberk. Ti místo toho řeší kraviny typu výstava 100 let od narození Willy Zlamala. Kdo je trochu v obraze ví, že to je úplně mimo Stačí se trochu zajímat, přečíst si knihy Ericy Pedrettia každému bude jasné, co tohle je za bluff…
Historie Šternberka je jasně napsaná a je na naší radnici, jak se k tomu postaví, zatím ale předvádí to nejhorší z nejhoršího..
petr
Myslím žeby stálo za úvahu zkusit nahlédnout do depozitářů muzea v Olomouci zda se tam opravdu nenachází artefakty které mají souvislost s textilní výrobou ve Šternberku. Já pokud si pamatuji, pan Valíček schraňoval v muzeu na Bezručové vedle vzorníků všech textilek ve městě také pěknou řádku fotografií. Grögrové byla rozvětvená rodina.Po válce Rusové z bývalé zbrojovky, (Moravia) odvezli veškeré strojní zařízení jak válečnou kořist.