Prodali jste (městský majetek) lacino? Neplatné, říká nový zákon o obcích

Jeden z našich čtenářů nás upozornil na zajímavý článek z říjnových Lidových novin, který se věnuje připravované novele díky níž se zřejmě změní pravidla při prodeji a pronájmu obecního majetku. Už nepůjde o „kolektivní rozhodování ve prospěch města“ ale roli zde budou hrát ekonomika a tržní ceny.

Třiadvacet libereckých městských zastupitelů našlo před sedmi lety ve schránkách obvinění za to, že prodali dva pozemky za příliš nízkou cenu a bez soutěže. Až začne platit novela zákona o obcích, která se blíží svému schválení ve sněmovně, nebudou už takové prodeje vůbec platit, pokud je politici v samosprávách pořádně nevysvětlí.

Pokud bude město prodávat nebo pronajímat nemovitost za nižší cenu, než je na trhu obvyklé, a nedoloží zdůvodnění, celý převod majetku se anuluje. „Za porušení povinnosti odůvodnění teď zákon nestanoví výslovně žádnou sankci a zejména nestanoví, že nezdůvodnění odchylky způsobuje neplatnost uzavřené smlouvy. Tuto sankci však dovodil Nejvyšší soud,“ vysvětluje důvod zásadní změny Josef Holek z ministerstva vnitra, které novelu předložilo.

Rozsudek Nejvyššího soudu z roku 2010 se týkal sporu města Planá s jedním z neúspěšných uchazečů o prodávanou nemovitost. Město odkleplo převod za méně peněz, než byla obvyklá tržní hodnota, a zájemce s vyšší nabídkou se bránil. Výsledkem je, že se teď trest neplatnosti smlouvy dostává přímo do zákona. Podle Holka to dá městům možnost dostat zpátky majetek, který byl prodaný nebo pronajatý za nevýhodných podmínek, důvodová zpráva zákona pak považuje novinku také za protikorupční pojistku. „Mělo by to obce vést k adekvátnímu plnění povinnosti zdůvodnění,“ uvádí se ve zprávě.

Podle politiků ze samospráv jde ale o nesystémové řešení, které přinese víc problémů než užitku. „Není to namístě, absolutní neplatnost může do budoucna znamenat právní nejistotu pro smluvní strany obce,“ říká František Lukl, předseda Svazu měst a obcí a zároveň starosta jihomoravského Kyjova. Dodává, že by stačilo pořádně využívat možnosti kontroly, které už existují. Ať už kontrolní výbory, dohled z ministerstev, nebo policie.

„Absolutní neplatnost je absolutní blbost“

Trest neplatnosti může být dvojsečný. Na jedné straně by měl zamezit nehospodárnému rozprodávání majetku, kdy už opozice nebo nové vedení radnice se ztrátami nic nenadělá. Logiku tomu dává třeba známý příběh exposlance Romana Pekárka z ODS, který už nesedí ve sněmovně ani na radnici, nýbrž ve vězení. Řekl si o milion za to, že jednomu podnikateli zařídí prodej pozemků v průmyslové zóně za výrazně podstřelenou cenu.

Na druhou stranu se ale do problémů může dostat i zastupitelstvo, které nižší cenu vzorně vysvětlí a bude rozhodovat s čistým svědomím – třeba tím, že pronajme budovu za méně tomu, kdo slíbí vytvoření pracovních míst vybudováním obchodů a s nímž už mají dobré zkušenosti. Pronájem bude moci u soudu napadnout neúspěšný uchazeč s tím, že se mu uvedené důvody nezdají.

Ještě ostřejší slova než Lukl vůči plánované novince volí Stanislav Polčák, europoslanec za TOP 09 a zároveň předseda Sdružení místních samospráv. „Vláda konstruuje absolutní neplatnost, což pokládám za absolutní blbost. Loni jsem ještě coby poslanec ve sněmovně předkládal návrh, kterým jsem chtěl kriminalizování zastupitelů naopak předejít. Aby obec mohla jít mimo cenu obvyklou, sleduje-li důležitý zájem obce a odůvodní to,“ popisuje. Paradoxní na tom je, že vládní stanovisko k jeho návrhu bylo odmítavé.

Sbor ministrů Polčákovu novelu zavrhl s tím, že není jasné, jak by v praxi mělo takové řádné zdůvodnění jiného důležitého zájmu obce vypadat. „Co by mělo být oním důležitým zájmem obce? Co ještě bude a co už ne považováno za řádné zdůvodnění?“ vysvětlovala vláda, proč se jí nápad nelíbí. V návrhu, který by měl být schválen začátkem listopadu, ale nynější koalice nejenže řádné zdůvodnění žádá, ale přidává k němu ještě trest, že špatně zdůvodněné neplatí.

Bojí se cokoliv schválit, aby neskončili ve vězení

V posledních letech – od doby, kdy vláda Petra Nečase přišla s přísnou transparenční novelou zákona o veřejných zakázkách – přibývá starostů, kteří si stěžují, že se bojí cokoli schválit, aby neskončili ve vězení. Většina pak raději v případě nákupů vybere nejnižší cenu, i když to v důsledku nemusí být výhodné – třeba proto, že v rámci stavebních prací hrozí dodávka nekvalitního díla nebo jde o firmu bez minulosti a referencí.

Rozmnožily se také případy, kdy obžaloba dopadá na celá zastupitelstva. Například jaroměřickým politikům hrozí až pět let za to, že prodali restauraci podnikateli, který nenabídl nejvyšší cenu. Zastupitelé se hájí tím, že šlo o prověřeného člověka, který už do budovy investoval a zavázal se, že ji bude ještě deset let provozovat.

Zdroj: Kateřina Surmanová, Lidové noviny, 13.10.2015