Město Šternberk, po Uničovu a Litovli, připravuje zcela novou odbornou publikaci mapující jeho historii. Práce na knize má trvat 5 let a budou prozkoumány a prověřeny všechny dostupné zdroje, ze kterých se dosud vycházelo. Už teď je pravděpodobné, že rok 1269, který byl doposud uváděn jako rok první zmínky o Šternberku, pochází pravděpodobně ze zfalšované listiny.
Před rokem, přesně 30. listopadu 2016, byla na radnici slavnostně podepsána smlouva s Univerzitou Palackého k přípravě nové knihy „Dějiny Šternberka“. Město Šternberk doposud nemá ucelené materiály mapující historii města od počátků (archeologie) a vzniku města po současnost. Množství dílčích materiálů je v archivech různých institucí, nejsou však odborně, badatelsky zpracovány. Publikace bude sloužit nejen studentům, odborné i laické veřejnosti, ale bude i jedinečným materiálem pro další publikace rozvíjející různé kapitoly z historie našeho města. Práce na publikaci jsou rozloženy do pěti let, termín dokončení publikace je stanoven k 30. dubnu 2021.
Autorský kolektiv vedený prof. PhDr. Davidem Papajíkem, Ph.D. z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci shrnul nejdůležitější výsledky průběhu prací za rok 2017. Pro období starších dějin (do roku 1848) byla věnována hlavní pozornost heuristické, rešeršní a bibliografické činnosti. Cílem bylo získat a analyzovat pokud možno většinu publikovaných textů k dějinám Šternberka či nějak souvisejících (například fondy Zemského archivu v Opavě, pracoviště Olomouc, fondy Státního okresního archivu v Olomouci, pozůstalost místního badatele Karla Morava uložené ve Státním okresním archivu v Olomouci). Je připraven text o tatarském vpádu na Moravu v roce 1241. Ukazuje se, že bude třeba se zcela nově podívat na vznik šternberského hradu, kdy dosud uváděná fakta plně neobstojí před novým kritickým pohledem. Problematiku tatarského vpádu na Moravu z roku 1241 a údajného Jaroslava ze Šternberka či kumánského vpádu na Moravu a Zdeslava ze Šternberka z roku 1253 bude potřeba vyložit jinak, než bylo dosud uváděno. Navíc tzv. domašovská listina z roku 1269, kde se poprvé Šternberk jmenuje, se jeví nevěrohodná (falzum).
Také pro období let 1848 až 1914 v dějinách města Šternberka probíhá studium archivního materiálu a zjišťuje se, zda se ve vídeňském a v pražských archivech (Národní archiv, Vojenský historický archiv) nacházejí materiály využitelné pro zpracování vymezeného období. Během roku 2017 se podařilo vyhledat ve Vojenském historickém archivu v Praze obrazový materiál (mapy, plány) ke Šternberku především v 18. a částečně také v 19. století.
Novější dějiny (1914-2021) budou rozděleny na jednotlivé kapitoly: První světová válka (1914-1918), Období první Československé republiky (1918-1938), Druhá světová válka a okupace Československa Německem (1939-1945), Šternberk ve druhé polovině 20. století (1945-1948, 1948-1968, 1969-1989), Šternberk opět v demokratických podmínkách (1990-2021).
Autoři provedli základní průzkum informačních zdrojů a shromáždili podklady, zejména odbornou historickou kontextovou literaturu. Dále byl proveden průzkum časopisecké produkce v širším kontextu dějin Šternberka. Vzhledem k relativně početným sekundárním informačním zdrojům autoři budou věnovat pozornost zdrojům primárním (archivním) v roce 2018.
Průzkum Dějin Šternberka se rozběhl velice intenzivně, avšak nelze po jednom roce čekat konečné výsledky či závěry. Zřejmé již teď je, že projekt přinese mnoho závažných zcela nových poznatků o dějinách města, případně jinou (novou) interpretaci poznatků již známých.
Zdroj: článek na www.sternberk.eu ze dne 25.11.2017
