V prosinci 2015 jsme zde publikovali hádanku z historie: dřevěnou stavbu z roku 1886. Odpovědi se strefovaly do dnešního Slovanu, zčásti to s ním souvisí, i když dřevěná stavba na kolorované fotografii stála jinde, v prostoru dnešního Lidlu – torza Billy. Nešlo o ledajakou událost ale o velkou slavnost. Dobový článek níže (za překlad děkujeme Oskaru Jarolímkovi) zodpoví všechny otázky.
Ve dnech 14. – 16. srpna 1886 se ve Šternberku konaly oslavy 40. výročí založení Mužského pěveckého spolku (Männergesangverein). Protože v této době zde ještě nebyla žádná budova s velkým sálem pro několik set lidí, byla již s předstihem postavena na poli sedláka Mauera, mezi jeho statkem a budovou tabákové továrny (dnešní prostor torzo Billa – Lidl) provizorní dřevěná hala pro konání slavnostních koncertů.
Oslavy začaly v sobotu odpoledne uvítáním hostů na šternberském nádraží a pokračovaly ve 20 hodin prvním slavnostním koncertem v nové hale za účasti ředitele vídeňské dvorní opery Wilhelma Jahna, vídeňské dvorní operní zpěvačky Ludmily Kupfer-Bergerové, komorního operního zpěváka Georga Müllera, dvorního operního zpěváka von Reichenberga, člena vídeňského operního orchestru Otto Totha a orchestru šumperského pěveckého spolku. Ve druhé části večera vystoupila Milla Kupfer Berger společně s ostatními zpěváky vídeňské opery za řízení ředitele Wilhelma Jahna. Kulisy pro toto představení byly zapůjčeny z olomouckého Městského divadla. Sobotní koncert proběhl za účasti široké veřejnosti ze Šternberka, Olomouce, Šumperka i Opavy. Oslavy zahájil projevem tehdejší šternberský starosta Dr. Emil Noha.
Nedělní oslavy začaly budíčkem v 6 hodin, v 8 hodin byla zkouška na slavnostní průvod a v 10 hodin dopoledne se dal průvod do pochodu od hostince Na Boudě, na začátku města a pokračoval celou olomouckou ulicí a tehdejší ulicí Širokou na šternberské náměstí, kde proběhlo v 11 hodin slavnostní předání a vysvěcení nového praporu pro Mužský pěvecký spolek. Paní von Buol předala vlajku praporečníkovi prof. Wilhelmu Herzogovi. Nový prapor byl vyroben z hedvábné látky věnované místní firmou Zweig, stříbrné třásně na praporu pocházely od vídeňské firmy Gianiin. Rovněž ráhno k praporu bylo umělecky provedeno, práce šternberského uměleckého stoláře Dworzaka. Obnos na zhotovení praporu byl věnován dámským kroužkem pěveckého spolku a pocházel z veřejné sbírky.
Odpoledne v 16 hodin pokračovaly koncerty v hale u nádraží. Milla Kupfer Berger přednesla arie Carl Maria v. Webera a šternberský spolek závěrečnou árii Mendelsonovy opery Lorelei. Další vystoupení měly pěvecké sbory z Bielsko Bialy, Brna a Uničova. Ve 20 hodin potom proběhly závěrečné proslovy zúčastněných osobností a na závěr sólová vystoupení jednotlivých hostů.
V pondělí 16. srpna byl v 7 hodin budíček, v 9 hodin promenáda kostýmů na Kiosku, v 18 hodin slavnostní večeře a poté vyprovázení a odvoz hostů na šternberské nádraží.
Tyto oslavy byly nejkrásnější a největší společenskou událostí, jakou kdy Šternberk zažil. Zvláštního lesku jim dodali členové vídeňské opery včetně jejího ředitele. Za zmínku také stojí překrásné počasí, které doprovázelo celé tři dny oslav.
Již v době příprav a zvláště pak v době oslav samotných se ukázala potřeba výstavby velkého společenského sálu se zázemím a restaurací, což vedlo v následujícím roce k postavení Německého spolkového domu na Cirkus placu (Turnhala-Slovanský Dům). Dřevěná provizorní budova u nádraží sloužila potom ještě k dalším společenským akcím, aby byly alespoň zčásti uhrazeny vysoké náklady na její stavbu. Ještě na podzim proběhl společný koncert vojenských orchestrů 93. pěšího regimentu ze Šumperka a 54. pěšího regimentu z Olomouce, dále sportovní utkání, boxerské zápasy a na závěr velký silvestrovský večer Mužského pěveckého spolku společně se šternberským spolkem tělocvičným (Turnverein). Na jaře potom ještě slavnostní předání praporu pro uničovský Mužský pěvecký spolek.
Materiál z dřevěné budovy posloužil další rok při stavbě nové tělocvičny (Slovan), ve které našel zázemí a zkušební místnosti i Mužský pěvecký spolek a po výstavbě velkého podia v pozdější době i místo pro svá vystoupení. Na počest primadony vídeňské a madridské opery Milly Kupfer Bergerové byla později postavena besídka ve Sprchovém údolí, jejíž kamenné základy jsou v dnešní zahradě posledního šternberského domu Sprchového údolí patrny dodnes.