Když se ve Šternberku řekne klášter, místní myslí areál augustiniánů kanovníků pod hradním návrším. Klášter zde stál od poloviny 14. století, prožil husitské válečné zničení i barokní rozkvět a skončil jako mnoho jiných za josefinských reforem. Dodnes po něm ve městě zůstaly kostel, domy i topografie, která bez komentáře unikne pozornosti.
Osudy kláštera se prolínají s osudy hradu Šternberk i celého města — kdo chce pochopit, proč Šternberk vypadá, jak vypadá, měl by jeho příběh znát.
Založení ve 14. století
Augustiniánský klášter ve Šternberku založili páni ze Šternberka v polovině 14. století, v době, kdy město pod hradem rostlo a potřebovalo duchovní i hospodářské zázemí. Kanovníci řádu svatého Augustina se starali o kostel, školu a chudinu a klášter se brzy stal jedním z center duchovního života na severní Moravě.
Klášterní kostel byl zasvěcen Zvěstování Panny Marie a jeho poloha mezi hradem a náměstím určila podobu města na staletí dopředu. Z klášterní školy vycházeli kazatelé i učitelé, kteří působili po celém Šternbersku.
Husité a těžká století
Klášter neunikl husitským válkám — v roce 1430, kdy husité obsadili i hrad Šternberk, byl klášter vypálen a řeholníci se rozutekli. Komunita se sice později obnovila, ale klášter se už nikdy plně nevzpamatoval ze škod, které utrpěl jeho majetek i knihovna.
Během 16. století, kdy se na Šternbersku prosazovala reformace, klášter dál slábl. Zlom přinesla až třicetiletá válka a následná rekatolizace, která vrátila církvi ztracené pozice a otevřela cestu k barokní obnově.
Barokní rozkvět
V 17. a 18. století prošel klášter rozsáhlou přestavbou. Kostel Zvěstování Panny Marie získal barokní podobu, jakou známe dnes, a klášterní budovy se rozrostly o nová křídla. V této době ve Šternberku působili také jezuité, kteří zde v letech 1662 až 1773 provozovali gymnázium a stáli za výstavbou kostela Neposkvrněného početí Panny Marie.
Barokní éra přinesla klášteru bohatství, ale i závislost na mecenáších. O výzdobu kostela se zasloužili lichtenštejnové, kteří drželi hrad a město, a klášter se stal významným poutním místem regionu.
Zánik za josefinských reforem
Císař Josef II. svými reformami z roku 1781 a následnými zásahy zrušil řadu klášterů, které nesloužily praktickým účelům výchovy nebo péče o nemocné. Šternberský augustiniánský konvent reformám podlehl a jeho majetek připadl náboženskému fondu. Budovy byly rozprodány do soukromých rukou, kostel zůstal farnímu užívání.
| Období | Událost |
|---|---|
| 14. století | založení kláštera pány ze Šternberka |
| 1430 | vypálení husity, rozchod řeholníků |
| 16. století | útlum v době reformace |
| 17.–18. století | barokní přestavba kostela i konventu |
| konec 18. století | zrušení za josefinských reforem |
| dodnes | kostel slouží farnosti, budovy v soukromých rukou |
Jak klášter dohledat dnes
- Kostel Zvěstování Panny Marie nad náměstím — barokní jádro bývalého kláštera.
- Fragmenty konventních budov v ulicích pod hradem, dnes obytné domy.
- Lapidárium a náhrobní kameny v okolí kostela.
- Klášterní vinice a zahrady přeměněné na soukromé pozemky pod hradním svahem.
Prohlídku klášterního areálu je nejlepší spojit s návštěvou hradu a procházkou po památkách městské památkové zóny. O zdejších osudech psala ve svých vzpomínkách i spisovatelka Herma Svozilová-Johnová, jejíž rodina bydlela vedle šternberského zámku. A tragické dějiny města ve 20. století připomíná článek o březnu 1919.
