„Ačkoli jsem studovala v Praze, ve Francii i v Anglii, patří mé srdce jenom rodné Moravě a drahé Hané.“ Tak začínají vzpomínky spisovatelky Hermy Svozilové-Johnové, zveřejněné v Kulturním zpravodaji v roce 1988. Jejich místopis nese tři jména: Prostějov, Litovel, Šternberk.
Rodinné kořeny na Hané
Svozilová-Johnová pocházela ze dvou starých rolnických rodů, které staletí obdělávaly půdu na Hané a působily i veřejnou činností vlasteneckou. Děd Josef Svozil, rolník, redaktor a poslanec, se narodil v Seničce u Litovle. Byl dlouholetým vůdcem severomoravského rolnictva a jako nezávislý poslanec za kraje Konice, Moravská Třebová, Litovel a Zábřeh bojoval v zemské radě i na říšském sněmu proti germanizaci i hospodářskému útlaku Vídně.
Josef Svozil založil rolnický akciový pivovar v Litovli, sladovnu, lihovar, hospodářskou školu, záložnu a první rolnické hospodářské družstvo na Moravě. Čtyři roky byl šéfredaktorem Selských listů v Olomouci a dvacet let vydával vlastní noviny Selskou stráž.
Prázdniny ve Šternberku
Otec její matky pocházel z rolnického rodu Dostálů v Rozvadovicích u Litovle. Po letech strávených v Prostějově zakoupil pro dobu odpočinku starý dům vedle šternberského zámku. „Sem jsme přijížděli z Prostějova často za stařečky, zde také jsme trávili od dvacátých let až do Mnichova kouzelné prázdniny, mezi spoustou stromů, keřů růžových i rybízových,“ píše autorka.
Pod jabloněmi velké zahrady besedovali herci a malíři — T. F. Šimon, Cyril Bouda a další členové spolku Hollar, na návštěvě byl i doktor V. V. Štech. Z domu se stala malá kulturní stanice Hané, kam se sjížděli hosté z Prahy i olomouckého regionu.
Šternberk jako město menšinové
Rodina měla ke Šternberku vřelý vztah „i jako k městu menšinovému“. Otec, předseda Klubu přátel umění a první náměstek prostějovského starosty, tu mluvil na národních shromážděních; matka účinkovala jako režisérka a herečka, kdykoli přijel soubor prostějovského Klubu přátel umění, aby výnosem z představení podpořil české kulturní dění ve městě. Mnohonárodnostní Šternberk meziválečné éry připomíná i článek o březnu 1919.
Odskok z Oxfordu a další díla
Prázdniny pod hradem autorku inspirovaly při psaní románu Odskok z Oxfordu (1978) — společenského románu ze života obyvatel moravského města v kritických letech 1938–1939. Hrdinkou je mladá novinářka, která přijíždí v dubnu 1938 na krátkou návštěvu domova a převratné události i milostný vztah jí zabraňují v návratu.
| Dílo | Rok | Téma |
|---|---|---|
| Justina je svědek | 1975 | psychologický román, křivé nařčení rozvrací manželství |
| Odskok z Oxfordu | 1978 | Morava 1938–1939, osudy mladé novinářky |
| Bláznivé počasí | 1979 | osamělá žena, které válka vzala rodinu i přátele |
| Švédské epizody | 1983 | cestovní dojmy bývalého bankovního úředníka |
| Hanácká sága | 2000 | rozsáhlé vzpomínky, peripetie života i manželovy politické dráhy |
Životopis v kostce
Česká spisovatelka a básnířka se narodila na začátku první světové války do známé prostějovské rodiny. Otec Cyrill Svozil (1886–1935) byl advokát, poslanec a sběratel výtvarného umění. Studovala na gymnáziu v Prostějově, na lyceu Saint-Germain-en-Laye ve Francii, maturovala na francouzském reálném gymnáziu v Praze a v letech 1935–1937 absolvovala pobyt na univerzitě v Oxfordu.
Proč ji číst dnes
- Její vzpomínky zachycují Šternberk před rokem 1938 tak, jak jej žádná kronika nedokáže.
- Romány zprostředkovávají atmosféru Hané, Prostějovska i Litovle za první republiky.
- V roce 2000 vydala ve 86 letech Hanáckou ságu — svědectví generace, která odešla.
Kdo si chce šternberské zákoutí z jejích vzpomínek projít, vyjde z náměstí k zámku a dále do Hvězdného údolí. Kontext města a jeho památek nabízí průvodce Šternberkem a přehled památek Šternberska.
